Základňa Kyohin Ryokin

Takemi
Sedel som vo svojom stane a čakal som na shinobi ktorý sa mali doraziť.

Lode pristáli v prístave a priviezla Shinobi pri čom odviezla niekoľko robotníkov ktorý tu postavili opevnenie a bránu pri ktorej strážili dvaja vojaci. Bolo tu už zopár malých zrubov v ktorých sa dalo bývať a bola tu už aj Hlavná budova

Spoiler:

Kazuki Yuki

Přijel jsem lodí a první co jsem uviděl byla rozestavěná osada.Vyšel jsem z lodi a vešel jsem do osady.Uviděl jsem větší budovu než všechny jiné.Tohle asi bude hlavní budova pomyslím si a zaklepu na dveře.

Itsuko Kayoko
S lechkým úšklebkem na rtech jsem vylezla z lodi. Z přecpaným pytlem na zádech a Kawasaki v náručí, pásek jsem měla zapnutý na bocích a kalhoty mi zase sjížděly měla jsem je v půlce prdele . Dobelhala jsem k hlavnímu stanu po pracném hledání. "Konnichiwa". trošku si povytáhla kalhoty, když jsem je pustila zase sjeli do půl zadku. Už sem si celkem zvykla, že mi celodenně lezou kalhotky. Až potom sem si všimla dalšího kluka.

Kazuki Yuki

Otočil jsem se na tu holku a jen jsem kývl jako znamení pozdravu.Snad bude nějaká mise.Chtěl bych si zabojovat pomyslím si a čekám až někdo otevře dveře.

Daisuke Tsuchiya

Vystúpil som z jednej z mnoha lodí, cez seba som mal prehodený plášť a ruky zastrčené vo vreckách ako zvyčajne. Naskytol sa mi pohľad na rozpoloženú vesnicu, teda skôr na základy ktoré sa vesnicou stať mali. Bol tu prístav, a nedaleko od neho aj väčšia budova, ku ktorej som kráčal rovnako ako aj ostatní. Keď som tam dorazil stály tam dvaja ľudia, jeden chlapec a jedno dievča, pri ktorom nešlo prehliadnuť , že nohavice ktoré na sebe mala neboli zrovna práve na jej veľkosť stavené čo ma donútilo pousmiať sa. Cez rameno mi visel batoh s vecami, ktorých nebolo príliš veľa a ruky som držal stále vo vreckách. Neznášam lode, pomyslel som si, a hľadel na prístav, tento spôsob prepavy ma totiž vôbec nelákal ale bol to jediný spôsob ako sa sem dostať. Potom som si ešte raz premeral tých dvoch a pozdravil ich, Konnichiwa, zamrmlal som akoby som nechcel aby ma počuli.

Inuzuka Akamatsu

Když jsme konečně po té dlouhé cestě dorazili,tak jsme společně s Akimirem vyšli z lodi a chvíli jsem se rozhlížel.Pak jsem se vydal přímo do osady,a hledal hlavní budovu,nějakou budovu jsem uviděl kde už stáli nějací ninjové.Vydali jsme se za nimi,když jsem k nim přišel pozdravil jsem.Zdravím,jsem Inuzuka Akamatsu,a tohle je Akimiro. A Akimiro radostně štěknul.

Kazuki Yuki

Čaute řeknu těm klukům co přišli.Já jsem Kazuki Yuki řeknu tomu klukovi se psem.Ten pes je hezký řeknu mu.

Daisuke Tsuchiya

Nejdeme dovnútra ? opýtal som sa ich, vytiahol som jednu ruku spod plášta a postrčil dvere dovnútra, svojou rukou a rýchlo som ju vopchal späť pod plášť , dvere sa otvorili ja som prešiel popri Itsuko ktorá k nim stála najbližšie a vošiel dovnútra.

Tetsuo Aokawa
Takže to opravdu vypadalo že jejich cesta lodí končí bylo to celkem fajn tak akorát dokončoval poslední úpravy na loutkách a výsledky pak zapečetil do svitků které si dal na pasek hezky jeden svitek na jeden bok. "Hehe Tati mámy myslím že se kulisy budou hodit i když takový bagáže co máme mi tu asi nikdo nemá." pronesl opravdu byl asi jeden z mala co tu měl i rodiče ,ale zkušený vynálezce a jeho žena se hodili v boji více než kdokoliv jiný navíc jeho otec byl machr přes loutky.
Pravda je že jejich noví domoc se pohodlně vešel asi do třech vozů systém zkládání byl noví vynález Tetsua a jeho otce takové pohyblivé kulisy a pak nu materiáli na věci jako kovárna tesařská dílna půl druhé tuny skla a tak prostě přenosná laboratoř. Pomyslel si že by stačilo přidat kapku a hned by se rozložila taková instantní laborka hit letošních letních slev.... Protřepal hlavu neb se jeho mysl ubírala poněkud jiným směrem.
Jeho rozjímaní také vyrušil fakt že se konečně začali vyloďovat doprovodil oba rodiče a dlouhý čas strávil tím, že dával z tátou dohromady díly nicméně za pár hodin už byla dílna připravena brát malé zakázky y v podobě kunhaiu i když na to chyběl materiál ( // nebojte nebudu si vyrábět zbraně ale kupovat i když možná si koupím matroš ... uvidíme musím se zeptat )
"Ták a je hotovo. Dojdu se podívat jestli tu je někde kapitán. musím nahlásit že tu jsme a třeba dostanu i první misi."
nechtělo se mu ale věděl že se to od něj čeká i když by byl raději zalezlí někde ve své laborce. Pln nechutě tedy vyrazil a za chvíli zaznamenal malé srocení davu před jendou budovou.
" Hezký tu dávají zmrzlinu zadarmo nebo na co tu všichni čekáte?"
prohodil směrem k davu mladých ninjů.

Itsuko Kayoko
Otočila jsem se na toho kluka. Tímhle pohybem mi kalhoty sjeli o další kus. "Ne" Vyplázla jsem na něho přidrzle jazyk. A vešla do budovy. Tohle byl, ale osudný pohyb a kalhoty mi sjeli až ke kotníkům. Při snaze uděl další krok jsem se spadla. Kawasaki mi vyskočila z náruče a dopadl na zem. Zaskučela jsem tohle se stene jenom mě. ležím na zemi a kalhoty mám u kotníků.

Kazuki Yuki

Když ten kluk zatlačil dveře tak jsem vešel hned za ním.Snad dostanu nějakou misi.Už bych si chtěl zabojovat. pomyslím si a rozhlížím se po budově jestli tam není kapitán nebo nějaký 'Vůdce.

Daisuke Tsuchiya

Otočil som sa na zvuk ktorý pochádzal z pádu Itsuko, najskôr som si ju nevšimol no potom môj pohľad zamieril k zemi kde ležala na zemi, a jej nohavice začínali až pri jej kotníkoch. Ako som si myslel, príliš veľké kalhoty na tak malú holku, uškrnul som, a prehlásil som, hezké pozadí... pousmial som sa, a zastal som nad ňou.

Tetsuo Aokawa
"aha." takže zmzloina nebude v tu chvíli ale byl svědkem nejlepšího manévru zakončeného ozembouchem. " Výborné konstatovaní pozorovaného." řekl s mírným opovržením a radši po dal dívce ruku nějak neměl problem soustředit svou mysl na zvedaní. Přeci jen jeho mysl řešila loutky ne maso a kosti. " V pořádku?" pomohl dívce vstát.

Daisuke Tsuchiya

Aby som ťa neodpálil na mesiac, povedal som trošku s väčším opovržením než on, kedže som ma jeho tón aj ked bol celkom v poriadku vytočil.

Inuzuka Akamatsu

Heh....Konečně někdo kdo se s tim nepatlá. Pomyslel jsem si,a vešel jsem s Akimirem do budovy.....Seděl tam nějaký chlapík u stolu, přišel jsem k němu.Jsem Inuzuka Akamatsu,a přišel jsem si pro nějakou misi. Řekl jsem,a čekal.

Itsuko Kayoko
Usmála jsem se na toho kluka a chytla ho za ruku, Vytáhl mě na nohy "Arigatou" usmála jsem se na něho. Konečně jsem si kalhoty zase natáhla. "Jsem Itsuko Kayoko, těší mě" zakřenila jsem se na něho. Potom jsem se vydala za tím klukem ze psem. Toho druhého kluka jsem si nevšímala. Kawasaki šla za mnou, potom jí nejspíš přestalo bavit chodit tak na mě ňafla. Zvedla jsem jí do náruče, hlavu si opřela o rameno. Kalhoty mi zase o kousek sjely. Volnou rukou jsem je povytáhla.

Daisuke Tsuchiya

Typické.. pomyslel som si rozčúlene, a mal som menší tyk v ruke. Potom som však predstúpil pred toho chlapíka Takemiho a predstavil som sa, som Daisuke Tsuchiya .... chcem požiadať o nejakú misiu, povedal som.

Tetsuo Aokawa
"Nevyhrožuj něčím co nemůžeš splnit na to aby jsi někoho odpálil na měsíc by jsi potřeboval tah asi 25000 koní docela velké rychlosti. Tedy tak nějak jsem to počítal ,ale je to jen můj odhad tedy když vezmu jak se tvdí že je měsíc velký a jak rychle obíhá můžu zjistit jak je daleko. A pak už je to jen matematika." řekl jen na půl úst věnoval se přeci jen bohulibější činnosti . Zahrnující pomoc dívce v nesnázích. Tedy pomoc dívce co spadla. Tu už se mu podařilo dokonce postavit. " Něděkuj.... Aha já jsem Tetsuo Aokawa. Teda jestli tě to zajímá." pak už jen vešel za nim stejně jich bude za chvíli u generála hodně.

Itsuko Kayoko
Usmála jsem se na něho. "Máš moc pěkné jméno." zakřenila jsem se. "A můžu ti říkat Kawa-kun??" nahodila jsem ten nejroztomilejší výraz který sem dokázala. "A tohle je Kawasaki" Dala jsem mu těsně před obličej lišku. A v zápětí si povytáhla kalhoty.

Tetsuo Aokawa
"Když myslíš. Já sem to nezkoumal jméno jako jméno hehe někde sem četl že pokud by sakury měli jiný jméno tak by byli stále stejně hezký a hezky by voněli ,ale na hovněnky bych se asi koukat nechodil...." pronesl " Říkej mi jak chceš jen to nezaručuji že na to uslyším."usmál se na ní "Aha těší mě asi." koukl na lišku. " Hmm nechceš půjčit kus lanka aby jsi si stáhla ty kalhoty , jako ne že by mi to vadilo to ty si případně znovu nabiješ."

Itsuko Kayoko
Rozesmála jsem se po těch Sakurách. Po komentáři s kalhotama a lankem jsem nahodila hraný uražený výrez "Něco proti mému zadku??" nešpulila jsem rty.

Tetsuo Aokawa
"Ani pro ani proti. Je to prostě zadek možná pěknější než můj ,ale zadek. Já jsem jen narážel na to že jsem v podstatě líný člověk, takže se snažím předejít tomu aby jsi znovu spadla."řekl celkem klidně jen se ten rozhovor trocu ubíral směrem kterému nerozuměl a vlastně ani nechápal. " Neměli bychom raději jít za ostatními ať už nás má generál všechny po kupě a muže nám po zásluze vynadat a možná dát misi?"

Itsuko Kayko
Povzdechla jsem si "Jak moje padání souvisí s tvou leností a jam můžeš vědět jestli mám hezčí zadek než ty?" pozvedla jsem pobaveně obočí.

Tetsuo Aokawa
"Jsem rád že se ptáš. Nuže Lenost a padání souvisí přímou úměrou. Neb všeobecná konvekce radí aby se dámám které spadnou pomáhalo vstát. A nu musel bych se hodně stydět kdybych to neudělal. Takže pak každý pád znamená ,že ti pomohu vstát tedy fyzickou námahu z mé strany. A neb jsem tvor líný....rozumíš? A jak mohu vědět jestli máš hezčí zadek? Inu je statisticky dokázáno že pozadí žen je hezčí než pozadí mužů a navíc v této věci se uplatní pozorovatelovo stanovisko. A já myslím že prostě máš hezčí zadek než já neb ten svůj mám už okoukaný a taky proto že to prostě moje hlava tak vyhodnotila." odpřednášel skoro. Tohle měl rád pakliže někdo položil logickou otázku tak na ní odpověděl.

Itsuko kayoko
Chvilku jsem na něho koukala s otevřenou pusou "Vau něco tak chytrého jsem dlouho neslyšela." zakřenila jsem se. A když tak já se umím zvedat sama, zas tak neschopná nejsem Pokrčila jsem raneny.