Tábor Malheraz

Tábor Malharaz se nachází na levém břehu jedné z řek protýkající celou oblastí. Z dalších stran je tabor obehnán lesem a i na druhé straně řeky najdete les. Pokud by jste šli asi půl dne na východ naleznete dlouhé planě na kterých se prohání velcí ještěři. Poloha Tábora v lese je účelová pravě kvůli tomu aby ho nikdo nenašel. I když Takawi už plánuje stavbu menšího opevnění teď ovšem Takawi rozšířil po celé oblasti zprávu o tom že rekrutuje mladé a ambiciozní členy kmene aby mu pomohli upevnit vztahy s okolními kmeny a hlavně pomohli mu zjistit co k sakru mají znamenat zvěsti o jiných lidech kteří sem přijíždějí na lodích. Takawi čeká ve svém velitelském stanu jinak celí tábor jsou spíše stany než dřevěné budovy ,neb Takawi toto msíto určil celkem nedávno jako hlavní tábor kmene. S touto zvěstí se sem ,ale každým dnem hrnou noví a noví členové kmene a to co bylo táborem již brzy bude něco mnohem většího.

Spoiler:

Takawi
Seděl ve svém stanu a poslouchal ruch právě vznikajícího tábora. Bylo potřeba tohle místo zabydlet stejně tak jako bylo potřeba začít jednat z kmeny a zjistit více o lodích. Zatím se na jeho výzvu přihlásilo dost málo bojovníků a tak se mu jen těžko dostávali síly na udržení všech starostí ,,které měl. Doufal ,že již brzy dojde k nějakému průlomu.

Přesně tak vy dva co máte schválené postavy můžete hrát

Takahiro

přišel jsem do stanu a zeptal jsem se: "Nebyla by tu pro mě nějaká práce"

Takawi
upřímně se rozesměje když se ho zeptáš jestli by nebyla nějaká práce.
"To víš že by byla práce město potřebuje dostavět je málo zásob a je potřeba nalovit . Navíc se chystáme poslat posly s návrhem o příměří do všech ostatních kmenů i když to nejspíše bude jen začatek. Navíc se v severních oblastech ztrácí jídlo a na východě zase hlásí že se jim v lese začali ztrácet lidi. Fakt nevím co dřív řešit. No jsi ochotný něco z toho zkusit?"

Meiki Ookami

Zrovna jsem dorazila do tábora a jen tak jsem se chvíli procházela. Všímala jsem si lidí, jak pracují a jak staví a rozvíjejí tábor. Zamířila jsem přímo do stanu vůdce kmene. Pomalu jsem vešla a chtěla pozdravit: "Dobr..." zarazila jsem se. "Ruším?" Zeptala jsem se přítomných, jestli jsem nepřišla v nevhodnou chvíli.

Meiki Ookami

"Pokud je práce až nad hlavu, tak by bylo lepší si tu práci rozdělit a ne na ní dělat společně... Ale zase by to bylo bezpečnější. Těžko říct." Zamyslela jsem se a chvíli jen tak koukala do prázdna. Když jsem se rozhodla, založila jsem ruce pod hrudník a odpověděla: "I když to bude nebezpečnější, tak to bude i dobrodružnější, takže - půjdu sama." A čekala jsem, abych se dozvěděla, jaké práce by mi mohl velitel Takawi nabídnout.

Takawi
" to je taky pravda nicméně nejste úplně jediní co mám. Navíc pár věcí je mnohem nebezpečnější než třeba sehnat jídlo nebo postavit palisádu. Poslat tam někoho z mladých bojovníků samotného by nebylo řešení.."
zamyslel se
"Sama říkáš inu jak už jsem říkal je potřeba vybudovat opevnění, je potřeba naplnit skladové stany jídlem . Je potřeba vypravit diplomaty k ostatním kmenům. Je potřeba zjistit co krade jídlo a zabíjí lidi v severní části našeho území. A proč v lesých na východě mizí naši bratři a sestry.Je toho jistě mnohem víc ,ale to je vše co si teď vybavuji nicméně pokud by jsi měla jiný zájem tak můžu zkusit zapátrat v paměti a zkusit zjistit jestli nemám i něco víc se hodícího..... A ano abych nezapomněl. Můžeš se prosím aspoň při pobytu v táboře. Trochu více oblékat. Rozptyluje to muže od práce."

Meiki Ookami

Poslouchala jsem a "zapisovala" si do paměti někde mezi "věci k udělání" a "věci, které by se měli udělat", když v tom mi to celé přeházela poznámka na konec. "Pro-prosím?!" Takřka jsem nadskočila. Co tím sakra myslel? Chvíli jsem se jen tak prohlížela, nechápajíce, co tím může myslet. "Jak to může někoho rozptylovat?" Nasadila jsem typický, nechápající výraz ženy, když před ní postavíte šálek čaje a tvrdíte jí, že je to arabská káva.

Meiki Ookami

"Aha," zajásala jsem, jako když Newton objevil gravitační zákon. "Takže, když to udělám naopak, tak dostanou co budou chtít a já budu mít pokoj." Začala jsem se smát, samozřejmě ironicky. "Teď mě na chvíli omluvte..." Otočila jsem se k přítomným zády a sundala si vrchní část oděvu, tedy to jediné, co krylo mé, ehm, "hezké vnady". Vyndala jsem dva obvazy. Jeden jsem použila tak, abych stáhla prsa na co nejmenší možnou velikost, a druhý tak, abych s ním zakryla co největší plochu horní části těla. Poté jsem si znovu nasadila svršek a otočila se zase zpátky.
"Zřejmě to bude muset stačit... Ačkoliv, když tak nad tím přemýšlím - kdybych si vzala na práci doručení mírových poselství, mohla bych této výhody trochu využít, nemyslíte?" Zeptala jsem se, protože přeci jenom mi bylo dost těsno.

Takawi
"Nooo měl sem na mysli něco s menším výstřihem tohle spíš ehm víc vnady zvýrazní." přeci jen pokus zredukovat celkem velká prsa spíš vyustí k to že se víc připlácnou k sobě.
" noo diplomacie. hehe na sever bych tě neposlal. Takhle.. by ti opravdu mohli něco udělat. Na východe jim to bude jedno. Na západě tě budou mít za někoho kdo se neumí oblékat. No na jihu by tě to možná mohlo dostat k náčelníkovy. I když co se týká diplomatické mise tak vás asi pujde trochu víc. Potřebuji poslat dary a tak."

Meiki Ookami

"Takže asi půjdu zjistit, proč se ztrácejí lidé na východě... Přeci jenom, jak jste řekl, na východě jim bude jedno, jak budu oblečená. A ať už se ztrácejí z jakéhokoliv důvodu, tak jestli je to nějaký tvor, tak tomuto to bude taktéž jedno a pokud lidé, tak o to větší bude šance, že mezi ně proniknu..." Rozhodla jsem se. Cestovat s celou partou lidí... Diplomatická výprava je celkem dobrodružství, když je člověk sám, ale ve více to postrádá smysl. Ačkoliv jsem se i nadále usmívala, byla jsem trochu skleslá.

Takahiro

Chvíli jsem poslouchal jejich konverzaci, poté se ta dívka otočila zády jsem se jen zamyslel: "Co je tohle za osobu?", když se pak otočila zpátky promluvil jsem k náčelníkovi: "Rád bych šel na mírovou misi ke kmeni Kiofusei, mohli bychom to mohli vzít při jednom" Pak jsem se otočil k Meiki: Pak jsem si jen zamyslel: "to chování by ale omezit mohla"

/trochu jste mě předběhli

Meiki Ookami

Týden pěšky? "Asi tu není nějaký Tur-Ara volný, že?" zeptala jsem se, protože týden pěšky se mi zdál docela daleko. "Ale pokud to bude možné, tak společné cestování není špatný nápad." Začala jsem se cítit náruživě. Prostě už jsem musela vyrazit na cestu anebo se zapojit do prací.

Takawi
" hmm mírová mise a ten les ,ale jo to by šlo . Teoreticky by na vás hlavní konvoj mohl počkat v té vesnici než vyřešíte záhadu mizících lidí." zamyslel se
"Teda jestli vám to vyhovuje. Navíc by se asi vyřešila i přeprava. Neb stejně musíme aspon nějakou malou drožku vypravit co se darů týká..."

odmlčel se.
" Dobře Vesnice je na samotné hranici s Kiofusei. Jmenuje se Sluneční Srpek. Tam nalezněte staršího nebo kohokoliv kdo o tom ví trochu více než já. No a co se týký Kiofusei samotných. Nevím přesně kde mají ukrytý tábor. Ale myslím ,že si vás najdou velice brzo poté co překročíte jejich uzemí. Jen si dávejte pozor jsou zvláštní."
//vím omlouvám se ale takstejně se nic moc neudalo.

Takahiro

"Tohle beru" odpovím a jdu se připravit před stan...

Naifu

Konečně po několika dnech jsem se ocitl na pokraji mýtiny, kde bylo vidět nově se budující tábor. Chvíli jsem stál a díval se na tu spoustu lidí, jak chodí sem a tam. Teyla mi najednou vykoukla spod šatů u mého krku a zafrkala nosem.
"Ano zlato. Tohle je náš nový domov." Řekl jsem polohlasně. Teyla ihned zalezka zpátky a schovala v mém rukávu. Dal jsem se opět do pohybu. Procházel jsem budující se vesnicí, až jsem dorazil před budovu, která vypadala trochu jinak než ostatní. Byla větší a robusnější. Usoudil jsem, že to bude místo velitele a nebo alespoň místo, kde se dozvím, kde ho hledat. Vešel jsem tedy dovnitř.
"Dobrý den. Jmenuji se Naifu. Rodina Ratto mě sem vyslala, abych ji zde reprezentoval. Je tu něco, s čím bych mohl pomoci?"

Takawi
Zrovna dával instukce dalším bojovníkům ohledně toho co je třeba udělat když do ejho stanu vstoupil zase někdo kdo vypadal ,že by mohl použít i nějakou techniku.
"Dobrý. Rodina Ratto? Hmm to mi nic neříká bude ti vadit když mi o ní něco řekneš? Je tu spousta rodin a ani já nevím která je která. Každopádně věcí s kterýma můžeš pomoci je spousta před chvílí vyrazili diplomati k 4 ostatním kmenům. Hmm pak jsem vyslal pár ninjů do vesnice na východe ztracejí se tma bojovníci. Co dál nu na severu se pro změnu ztrácí jídlo a jsou tam problemi s jistou skupinkou od Chi-on. No a jinak je potřeba to tu trochu upevnit psotavit první dřevené stavby a zajsitit zásoby... no a kdyby jsi věděl o nečem co je potřeba udělat tak mi tom řkeni . Ani já nevím vše."

Naifu

"Mno, naše rodina se specializuje na infiltraci a získávání vědomostí. Máme k tomu jisté... vlohy." Trochu jsem se ošil, protože Teyla se začala sápat z rukávu k límci a trochu mě škrábla do paže. Dostala se mi až ke krku a vykoukla ven.
"Taky jsme dobří ve stopování a lovu."
Začal jsem přemýšlet o těch pracích co ten člověk před chvílí vychrlil.
"S těmi pracemi... Myslím, že bych byl schopný pomoci téměř se vším, takže co podle vás nejvíce spěchá, do toho se dám."

Naifu

Chvilku jsem přemýšlel a pak jsem opět pomalu promluvil.
"Mno ty karavany jste říkal že už vyrazili.... Takže to by bylo asi zbytečné je dohánět. Bohužel." Povzdechl jsem si.
"Takže bych buď zkusil ty ztrácející se bojovníky.... Anebo ty problémy s Chi-on, při tom by jsem mohl i podívat na to ztrácející se jídlo. Myslím, že jste říkal, že je to stejným směrem."
Když jsem řekl slovo jídlo, Teyla mě jemně hryzla do krku. Zvedl jsem ruku a podrbal ji pod krkem.
"To víš že jo, mi se najíme taky." Zašeptal jsem jí a opět se podíval na velitele tábora.

Takawi
//mohl ybch poprosit o jakoukoliv jinoubarvu než modrou ejstli to jde je blbě vidět na tom pozadí děkuju

Takawi
"Ani ne navíc nebudou ejštěm oc daleko kdyby jsi spěchal...Nu na bojovníky už cestují dva ninjové ale v lese se jim bude zvěd a stopař hodit jen by jsi je musel dojet. Mohu s tebou poslat rychlého posla na tur-ara kdyby jsi chtěl... ano jídlo a chi-on jsou stejným směrem mám domnění že to souvisí."

OFF: poprosit můžeš, ale nevím jestli tě vyslyším

Naifu

"V tom případě bych se vydal za tou karavanou. Posla ani Tur-ara nepotřebuju. Celý život jsem žil v lesích. Dokážu se pohybovat docela rychle i na vlastních nohou. Navíc pochybuji, že karavana se bude pohybovat extrémně rychle. Vyrazím okamžitě. Jediné co by mi pomohlo, by bylo, kdybyste věděl, kudy zhruba šly, abychom se někde neminuly." Řekl jsem a opět jsem podrbal Teylu pod krkem a pak ji pohladil mezi ušima.
na toto znamení se schovala a zalezla do skryté kapsy u mé pravé plíce, ke trávila čas, když jsem se musel pohybovat rychle.